Hlavně se následujícími řádky nenechte odradit. Jste-li pevně rozhodnuti pustit se do tohoto běhu na dlouhou trať, máme pro vás stručného průvodce, který vám poradí jak na založení firmy a jak se vyznat ve světě listin, výpisů, potvrzení a úřadů. Nejdříve si však rozmyslete, jaké jsou vaše představy a očekávání. Už víte? A teď, co je vlastně k založení s.r.o. potřeba.

1. Sepsání zakladatelské listiny

Případně společenské smlouvy o založení s.r.o., pokud má vaše společnost více osob. Ze zákona je tento úkon svěřen notářům. Ti mají svou vzorovou verzi, která ale ne vždy musí odpovídat vašim požadavkům. Co všechno obvykle obsahuje?

• název firmy
• sídlo firmy
• předmět podnikání
• počty jednatelů a zakladatelů
• určení správce vkladu(ů)
• požadavky na valnou hromadu atd.

2. Souhlas s umístěním sídla

Další podmínkou pro založení s.r.o. je získání souhlasu majitele nemovitosti, ve které se vaše firma hodlá usídlit. Dokument s podpisem majitele, nebo zmocněné osoby, musí být ověřený.

3. Splacení finančního vkladu při založení s.r.o.

V určitý moment bude potřeba dodat potvrzení z banky o splacení vkladu. Tedy vašeho základního kapitálu. Pokud výše všech peněžitých vkladů nepřesáhne částku 20.000,- Kč potom je možné vklad splatit i jednodušším způsobem než je složením na speciální bankovní účet, např. složením k rukám správce vkladu v hotovosti.  

4. Ohlášení živnosti na živnostenském úřadě

Pokud se nejedná o živnost volnou, může její vyřízení chvilku trvat. Připravte se také na to, že po vás na úřadě budou chtít všemožné dokumenty, vysvědčení a osvědčení, kterými musíte prokázat svou kvalifikaci. Místo medaile vás po pár dnech čeká vyzvednutí dočasného výpisu z živnostenského rejstříku.

5. Podání návrhu na zápis v obchodním rejstříku

Tento návrh můžete buď přes soud podat sami, nebo se obrátit na notáře, který vás zastoupí a zapíše společnost na přímo. Nevýhodou zapisování přes notáře je jejich velká časová vytíženost a tudíž malá časová flexibilita. Rozhodnete-li se podat návrh klasickou cestou tj. přes soud, ze zákona je lhůta na jeho vyřízení 5 dní. Šampaňské však ještě neotevírejte. Během té doby vám může dorazit výzva k doplnění chybějících listin, nebo dojít k zamítnutí návrhu. Pak už nezbývá než těšit se na nové kolečko. Takový je tedy postup při založení s.r.o.

Obíhání úřadů není váš koníček? Zařídíme to za vás! Výpis z obchodního rejstříku vaší firmy vám dodáme do 1 týdne.

Jednu z velkých změn v oblasti práva obchodních společností po roce 2014 představuje nově stanovená minimální výše základního kapitálu. Zatímco dříve jste juseli při založení s.r.o. mít kapitál v hodnotě nejméně 200 000,- Kč, dnes to může být pouze symbolická částka 1,- Kč. Abychom lépe posoudili, jaká částka základního kapitálu je pro naši společnost ideální, je dobré si nejprve uvědomit opodstatnění staré právní úpravy i důvody, které nakonec vedly k její změně.

Základní kapitál měl dříve sloužit předně jako ochrana věřitelů společnosti (kterou dnes zaručují pravidla pro správu majetku, zvýšená odpovědnost jednatelů a test insolvence), vstupní bariéra „neschopných“ podnikatelů a dále jako hodnota pro počáteční fungování společnosti. 

Téměř nulová výše v praxi především usnadňuje přístup na trh mnoha podnikatelům, jejichž počáteční prostředky nejsou tak velké. Dalším důvodem této změny byl také fakt, že základní kapitál ve skutečnosti svou úlohu zcela neplnil a byl často obcházen.

Jaká výše základního kapitálu je pro mě vhodná?

Obvykle se ale tolik nesetkáváme se společnostmi se základním kapitálem v hodnotě 1,- Kč. Důvodů je více. Při stanovení hodnoty je dobré myslet na následující faktory:

1. obor podnikání a poměry obchodních partnerů – nižší hodnota může vzbuzovat nedůvěryhodnost a na společnost se celkově pohlíží hůře.
2. pravděpodobnost žádání o úvěr – banky často mívají jako podmínku jeho poskytnutí vyšší základní kapitál.
3. struktura společníků – z důvodu možnosti převodů a změn podílů; hodnota kapitálu by měla být dělitelná předpokládaným počtem společníků při změnách ve společnosti (nejčastěji 2,3,4,5).

Časté příklady z praxe:

1. 1,- Kč - Společnost s jedním společníkem
2. 12 000,- Kč - Základní kapitál je rozdělen na dvanáct podílů, každý o velikosti 1.000,-Kč. Vzhledem ke snadné dělitelnosti počtu podílů mohou být ve společnosti dva, tři, čtyři nebo šest společníků se stejným podílem, aniž by muselo dojít ke změně výše základního kapitálu.
3. 200 000,- Kč - Nejnižší výše základního kapitálu dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (účinný do 31.12.2013).

Výši základního kapitálu je možné následně kdykoliv zvyšovat i snižovat, ovšem tento proces je určitou administrativní i finanční komplikací kvůli nutnosti rozhodnutí valné hromady, požadavkům na správu vkladů a zápisu změny do obchodního rejstříku. Je proto vhodné výši základního kapitálu důkladně zvážit již před vznikem společnosti.

Ať už si zvolíte výši kapitálu jakoukoliv, obecně nadále platí, že kapitál je blokován pouze po dobu registrace (obvykle 2 až 3 dny), konkrétně do doby, než je firma zapsaná do obchodního rejstříku.

Založení s.r.o. stojí peníze. O čas a energii vás však připravit nemusí. Zařídíme to za vás

Chcete si založit společnost s ručením omezeným či akciovou společnost a tápete při výběru názvu? Vypadá to zprvu jako jednoduchý úkol, ale vybrat to pravé jméno pro svou společnost může být docela zapeklitá věc. Mělo by být originální, jednoznačné, mělo by se dobře číst i vyslovovat a kromě toho splňovat několik ze zákona daných pravidel. O jednom z těch nejdůležitějších je tento článek.

 Název obchodní firmy nesmí být zaměnitelný a klamavý

Název může být nezaměnitelný a přesto klamavý, nebo název není klamavý přesto zaměnitelný, případně může být zaměnitelný i klamavý - vše je špatně. Rozebereme si všechny případy. Vše vám vysvětlíme i na konkrétních dobrých a špatných příkladech.

A) Název nesmí být zaměnitelný

To znamená, že podle názvu jsme schopni rozlišit podnikatele od již existujících zapsaných podnikatelů. Z pohledu třetí osoby nesmí vyvolat dojem, že jde o název jiného podnikatele. Čeho se tedy vyvarovat?

• nesmí být zaměnitelný foneticky

          (Např. název Stafica a Stafika jsou foneticky zaměnitelné)

• jedno odlišné písmeno v názvu zpravidla není dostatečné pro odlišení x pokud však toto písmeno představuje významovou odlišnost poznatelnou zrakem i sluchem, pak názvy zaměnitelné nejsou.

Příklad:

zaměnitelný: carat s.r.o. x karat s.r.o.

nezaměnitelný: dluh s.r.o. x pluh s.r.o., A-Elektro s.r.o. x Elektro-E s.r.o.

• zaměnitelnost může způsobit i užití určitého dominantního prvku (zejména, pokud tento prvek je určitým způsobem neobvyklý), protože zákazníkům přirozeně utkví v paměti právě taková dominantní část názvu.

Konkrétní příklady z judikátů:

zaměnitelná: Recycling a.s. x Recycling Dobeš Hostivice a.s.

(V daném případě „Recycling“ byl posouzen jako dominantní prvek a slova „Dobeš“ a „Hostivice“ neměli dostatečnou odlišovací schopnost; společnost Recycling Dobeš Hostivice a.s. navíc podnikala ve stejné nemovitosti jako dříve Recycling, tedy průměrný zákazník mohl nabýt dojmu, že jde o jednu z provozoven společnosti Recycling a.s.)    

nezaměnitelná: ŠKODA x Stavební bytové družstvo Škodovák

(„Škoda“ je sice dominantním prvkem, nicméně název SBD Škodovák je již natolik odlišný, že zaměnitelnost není dána.)

zaměnitelná: SUDOP Group x SUDOP Plzeň („Sudop“ je dominantní prvek a uvedení místa nebo příslušnosti k holdingu není způsobilé názvy vzájemně odlišit.)

nezaměnitelná: SUDOP Group x SUDOP + dvouslabičné slovo

(Šlo o případ, kdy společnosti působily vedle sebe již delší dobu a obě používaly ve svém názvu dominantní prvek „SUDOP“. Po určité době však SUDOP Group žalovala SUDOP Plzeň na zaměnitelnost a žádala vypuštění slova SUDOP jako dominantního a tím i zaměnitelnost působícího prvku. Soud rozhodl, že k odlišení postačí, pokud SUDOP Plzeň odliší svůj název tak, že do svého názvu doplní jiné dvouslabičné slovo. Ttedy nemusela vypustit slovo SUDOP. Jako doplňující kritérium pro posouzení v daném případě bylo to, že žalobkyně léta strpěla užívání stávajícího názvu žalovanou a též bylo vzato v úvahu, že názvy byly víceslovné.)

zaměnitelná: Podzemní stavby Praha s.r.o. x Podzemní stavby Bohemia divize s.r.o.

(Slovní spojení „Podzemní stavby“ je dominantní a utkví v paměti, zatímco dodatková slova „Bohemia“ nebo „divize“ nemají výraznou odlišovací schopnost. Bohemia hovoří pouze o místní příslušnosti a divize navozuje dojem o organizačním propojení, které není pravdivé.)

nezaměnitelná: Media Service a.s. x Media Service Zawada s.r.o.

(Shoda je dána ve významově obecných pojmech, neobvyklé a originální je slovo „Zawada“ a pro svou neobvyklost a originalitu se stává prvkem dominantním, který je odlišný a který je způsobilý názvy rozlišit.)

• k odlišení názvu nepostačí uvedení jiného místa

(zaměnitelná: Recyklace Praha s.r.o. x Recyklace Brno s.r.o.)

• obecné pojmy mají malou či žádnou odlišovací schopnost – to má dvojí význam:

1. Pokud mám dva názvy, které se skládají ze shodných (obdobných) obecných pojmů, pak je odliším jiným dominantním prvkem.

           nezaměnitelné jsou: Truhlářství (obecné) Jirka (dominantní) x Truhlářství (obecné) Karel (dominantní)

       2. Pokud mám dva názvy, které se skládají ze shodných (obdobných) dominantních prvků, pak je neodliším pouze jiným obecným slovem.

zaměnitelné jsou: Milton x Milton reality

B) Název nesmí být klamavý

To znamená, že nesmí vytvářet klamavou představu o předmětu podnikání či o osobách podnikatelů.

• klamavost při použití jména FO v názvu PO

Jméno FO v názvu PO, lze použít pouze, pokud je dána:

1.         osobní spojitost (To jsou obvykle osoby , jež jsou zakladateli či společníky nebo které určitou PO přímo zaštítily či uvedly ve veřejnou známost.)

2.         věcná spojitost (Ta je dána např. pokud společnost prodává výrobky pod určitou obchodní značkou, která je tvořena jménem.)

Jméno FO lze použít pouze s jejím souhlasem:

Příklad: Úklidové služby Marcela s.r.o.

Klamavý by byl název v případě, že jméno Marcela nemá žádnou logickou či věcnou spojitost s právnickou osobou. Nebude klamavý, pokud se např. jeden ze společníků jmenuje Marcela – zde je dána osobní spojitost. Nebo pokud společnost prodává výrobky, které označuje obchodní značkou „Marcela“ – zde je dána věcná spojitost.

• klamavost při použití určitého typu podnikání v názvu v rozporu s realitou

Např. by název neměl vyvolávat dojem, že společnost poskytuje určitý typ služeb, pokud to tak ve skutečnosti není.

Příklad:  Úvěrové služby s.r.o.

• Je klamavý, pokud ve skutečnosti společnost poskytuje služby kadeřnické.
• Není klamavý, pokud se společnost zabývá poskytováním úvěru.

Co je dále potřeba brát v potaz:

• sama skutečnost, že v OR jsou již zapsány společnosti se zaměnitelnými názvy nemůže vést k závěru, že je možné povolit zápis další takové společnosti se zaměnitelným názvem,
• skutečnost, že společnost, která žádá zápis názvu, je majitelem ochranné známky (jejíž název je obdobný či shodný jako navrhovaný název), nevypovídá nic o tom, zda navrhovaný název je, či není zaměnitelný (klamavý) s názvem jiného podnikatele (ochranná známka se vztahuje pouze na označení výrobků, zboží či služeb, nikoliv osob (společností)),
• princip zaměnitelnosti není dán jen místně, ale vztahuje se na celé území státu.

Příklady toho, co bychom do OR nezapsali:

• carat s.r.o. x karat s.r.o. (fonetická zaměnitelnost),
• Berex Praha s.r.o. x Berex Plzeň s.r.o. (shodný dominantní prvek a rozlišení pouze  místem),
• Berex s.r.o. x Berex Business s.r.o. (shodný dominantní prvek, rozlišení pouze obecným slovem, nikoliv jiným dominantním prvkem),
• Truhlářství Karel s.r.o. (pokud neexistuje žádný vztah k osobě Karel) (jde o klamavost jménem),
• Úvěrové služby s.r.o. (pokud společnost poskytuje jiné služby).

Příklady názvů, které bychom zapsali:

• dluh s.r.o. x pluh s.r.o. (přestože odlišnost pouze jedním písmenem, jde o odlišnost významovou, fonetickou i opticky zjevnou),
• Kadeřnictví Andrea a.s. x Kadeřnictví Monika a.s.  (základ názvu tvoří obecné pojmy, dominantní prvek je jméno, které je způsobilé společnosti odlišit),
• Realitní služby s.r.o. x Realitní služby RES s.r.o. ( shodné jsou obecné pojmy, dominantní je RES, které je způsobilé společnosti rozlišit),
• Truhlářství Karel s.r.o. (pokud je vztah k osobě Karel),
• Úvěrové služby s.r.o. (pokud společnost poskytuje úvěrové služby).

Co dalšího se hodí vědět, než se pustíte do výběru názvu své firmy? Zajímavé informace najdete třeba v tomto článku. Nebo se nám přímo ozvěte. Ochotně vám poradíme

1.1.2018 byla zřízena evidence údajů (dále jen“ Evidence“) o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku a svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů. Náš článek Vám přináší důležité informace, které byste měli o Evidenci znát, včetně kritérií pro určení osoby skutečného majitele, postupu zápisu a sankcím za nesplnění povinnosti zápisu pravdivých údajů.

Povinnost zápisu do Evidence mají právnické osoby zapisované do šesti veřejných rejstříků (obchodního, nadačního, společenství vlastníků jednotek, spolků, ústavů a obecně prospěšných společností) a svěřenské fondy zapisované do evidence svěřenských fondů. Evidenci skutečných majitelů vedou rejstříkové soudy v elektronické podobě, samotná Evidence však povahu veřejného rejstříku nemá a údaje o skutečném majiteli se neposkytují spolu s opisem zápisu z veřejného rejstříku podle § 3 až 5 Rejstříkového zákona a neuplatní se zde ani princip materiální publicity.

Přístup k Evidenci umožňuje Ministerstvo spravedlnosti pouze soudům, orgánům činným v trestním řízení, finančním úřadům a dalším orgánům veřejné moci a povinným osobám dle zákona č. 253/2008 Sb., o předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta. Do budoucna by se ovšem situace měla změnit, a to s přijetím plánované páté AML směrnice (účinnost se předpokládá ke konci roku 2019), která by měla umožnit veřejnosti alespoň omezený přístup do evidence, zejména k údajům obchodních korporací.

Důvod zavedení evidence skutečných majitelů právnických osob

V roce 2012 vydal Finanční akční výbor skupiny G7 (dále jen „FATF“) doporučení v oblasti boje proti praní peněz, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení. Z důvodu nutnosti harmonizace evropské právní úpravy s mezinárodními standardy FATF schválily v roce 2015 orgány EU směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „Směrnice“).

Implementace Směrnice je předmětem zákona č. 368/2016 Sb. ze dne 19. října 2016, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Zákon“). Tento Zákon, který mění celkem 12 zákonů, tak komplexně novelizuje zákonnou úpravu různých oblastí boje proti praní peněz, financování terorismu a nově upravuje i boj proti financování šíření zbraní hromadného ničení.

Obsah Zákona je kromě Směrnice ovlivněn samotnými doporučeními FATF a doporučením výboru FATF pro členské státy Rady Evropy – výboru Moneyval Rady Evropy. Zákon nabyl účinnosti 1.1.2017, resp. 1.1.2018 v částech o změně zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, o změně zákona o soudních poplatcích a o změně zákona o zadávání veřejných zakázek. Z důvodu toho, že to Směrnice výslovně umožňuje a některé požadavky FATF jsou přísnější, je i Zákon v některých částech přísnější úpravou než implementovaná Směrnice.

Zákon především rozšiřuje působnost zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu i na financování šíření zbraní hromadného ničení. V oblasti hazardních her rozšiřuje okruh povinných osob. Dále například snižuje částku hotovostní platby, při které musí podnikatel identifikovat svého klienta (z 15 tis. na 10 tis. euro). Zákon také mění status Finančního analytického úřadu, který je nově zcela nezávislým správním úřadem

Evidenci skutečných majitelů právnických osob (dále jen „Evidence“) upravuje především třetí část Zákona, kterou se mění zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Evidence má být především nástrojem větší transparentnosti vlastnictví právnických osob, která souvisí s ostatními aspekty boje proti praní peněz, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení.
Mimo mezinárodněprávních závazků je zřízením Evidence plněn i vládní úkol zajištění transparentnosti vlastnických struktur obchodních korporací stanovený v Akčními plánu boje s korupcí na rok 2015.

Skutečný majitel

Co se týče pojmu skutečný majitel, Rejstříkový zákon jej nedefinuje a odkazuje v tomto ohledu na definici skutečného majitele dle AML zákona. Skutečným majitelem se tak ve smyslu § 4 odst. 4 AML zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.
Skutečným majitelem je osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě nebo svěřenském fondu. Dle čeho ale poznáme, že jde skutečně o možnost vykonávání rozhodujícího vlivu? Zákon vymezuje několik domněnek, dle kterých se osoba skutečného majitele určuje. Tyto domněnky se liší u obchodních korporací, jiných právnických osob a svěřenských fondů.

1) Obchodní korporace

Skutečným majitelem obchodní korporace je osoba, která:

• disponuje více než 25 % hlasovacích práv nebo je její podíl na základním kapitálu společnosti větší než 25 %;
• ovládá osobu disponující s hlasovacími právy nebo podílem na základním kapitálu společnosti dle předcházejícího odstavce;
• je příjemcem alespoň 25 % zisku společnosti;
• pokud nelze osobu skutečného majitele určit podle předchozích odstavců, je jí člen statutárního orgánu, zástupce právnické orgány ve statutárním orgánu nebo osoba v obdobném postavení člena statutárního orgánu.

2) Ostatní právnické osoby

Skutečným majitelem spolků, obecně prospěšných společností, společenství vlastníků jednotek, církve a náboženských společností je osoba, která:

• disponuje více než 25 % hlasovacích práv;
• je příjemcem alespoň 25 % rozdělovacích prostředků;
• pokud nelze osobu skutečného majitele určit podle předchozích odstavců, je jí člen statutárního orgánu, zástupce právnické orgány ve statutárním orgánu nebo osoba v obdobném postavení člena statutárního orgánu.

3) Nadace a svěřenské fondy

Skutečným majitelem nadace, ústavu, nadačního fondu a svěřenského fondu je:

• zakladatel;
• svěřenský správce;
• obmyšlený.

Lhůty pro zápis

Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a družstva), musí zapsat svého skutečného majitele bez zbytečného odkladu od vzniku povinnosti – tj. bezodkladně po 1.1.2018, nejpozději však do 1.1.2019; ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak do 1.1. 2021.

Zápis

Návrh na zápis do Evidence může podat pouze příslušná právnická osoba k příslušnému rejstříkovému soudu, přičemž soudní poplatek za provedení zápisu do Evidence činí 1.000,- Kč podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Do 1.1.2019 však zápis soudnímu poplatku nepodléhá. Právnické osoby nezapisované do obchodního rejstříku, svěřenské fondy a zápisy údajů podle § 118f písm. d) Rejstříkového zákona jsou od poplatku osvobozeny trvale. Pro zápis do Evidence vytvořilo Ministerstvo spravedlnosti speciální inteligentní formulář dostupný na https://issm.justice.cz/podani-navrhu/formular.

Zápis do Evidence je vedle rejstříkového soudu oprávněn provést také notář, a to i přímým zápisem na základě tzv. podkladového notářského zápisu.

Zapisované údaje

Do evidence skutečných majitelů se o skutečném majiteli zapisuje:

• jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,
• datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno,
• státní příslušnost a
• údaj o
  • podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě,
  • podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo
  • jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

Právnická osoba je povinna vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele, a to po dobu, po kterou je tato osoba skutečným majitelem, a nejméně 10 let od zániku takového vztahu.

Sankce

Za nesplnění povinnosti zápisu do Evidence skutečných majitelů nejsou v tuto chvíli stanoveny přímé sankce, protože je vyňata z režimu Rejstříkového zákona, tudíž se na ni ani sankce za zápis v rozporu se skutečností, kterými jsou pokuta či zrušení společnosti, neuplatní. Teoreticky by přicházelo v úvahu spáchání přestupku dle § 9 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kdy se právnická osoba dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku, popřípadě v jiné evidenci. V tomto kontextu je však jinou evidenci potřeba vykládat s ohledem na § 9 odst. 2 písm. a) bod 1. téhož zákona jako jinou evidenci, pokud se jedná o osoby nezapsané ve veřejném rejstříku.

Vedle přímých sankcí je však třeba vzít v potaz faktické dopady, které plynou z obchodního kontaktu s povinnými osobami dle AML zákona. Povinné osoby dle AML zákona jsou povinny zjišťovat a ověřovat údaje o skutečném majiteli, což může znamenat zdržení při vyřizování žádostí nebo dokonce odmítnutí služeb v případě rozporu skutečných údajů a údajů zapsaných (či nesplnění povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů). Může to vést také ke zvýšenému riziku kontrol z Finančního úřadu nebo i k vyloučení účastníka (právnické osoby) ze zadávacího řízení v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Určité negativní důsledky mohou plynout i ze zákona č § 177 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Na závěr poznamenáváme, že uvedení nepravdivých informací do Evidence může mít i trestněprávní konsekvence.