Svěřenský fond
Svěřenský fond neboli trust nebo také svěřenecký fond je institut, který našel v českém právním řádu místo až s rekodifikací občanského zákoníku. Už za několik let své existence však získal své příznivce nejen v řadách vysokých politiků a bohatých podnikatelů, ale čím dál častěji se o něj zajímají i lidé z běžných poměrů, kteří chtějí efektivně naložit se svým majetkem.
Poskytujeme excelentní servis
Proč si založit svěřenský fond?
S ohledem na skutečnost, jak stručně je svěřenský fond v zákoně vymezen, představuje ideální způsob správy majetku, který si lze v podstatě ušít na míru. Mezi obvyklé důvody pro založení svěřenského fonde patří např. ochrana majetku a jeho zachování pro další generace (tzn. snaha zabránit jeho roztříštění v dědickém řízení), diskrétnost vlastnictví (např. v katastru nemovitostí) nebo dosažení určitého cíle (jehož může být dosaženo třeba i po smrti zakladatele). To je ovšem jen zlomek možností, jak lze institut svěřenského fondu využít.
Uvažujete-li o založení svěřenského fondu nebo třeba zatím jen přemýšlíte, zda by svěřenský fond vyhovoval vašim potřebám, obraťte se na profesionály, kteří vám doporučí to nejlepší řešení, popř. vám svěřenský fond pomohou založit.
Co je svěřenský fond?
Svěřenský fond je soubor majetku vyčleněný k určitému účelu. Nemá právní subjektivitu, čímž se liší např. od nadace nebo nadačního fondu, které sice představují také sdružení určitého majetku, ale na rozdíl od svěřenského fondu mohou jako právnické osoby tento majetek přímo vlastnit. U svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví, a to tak, že zakladatel vyčlení část svého majetku a vloží jej do svěřenského fondu, který spravuje tzv. svěřenský správce. Vlastníkem tohoto majetku však není ani zakladatel fondu, ani správce, ani osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno.
Zřízení a vznik svěřenského fondu
Jak jsme již uvedli výše, svěřenský fond vytváří zakladatel vyčleněním majetku, a to smlouvou nebo pořízením pro případ smrti (např. závětí). Zakladatel tak přestává být jeho vlastníkem a vlastnická práva k majetku dále vykonává vlastním jménem a na účet fondu svěřenský správce. Svěřenský fond je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření ke správě, a vzniká zápisem do evidence svěřenských fondů (resp. smrtí, pokud byl zřízen pořízením pro případ smrti). Každý svěřenský fond musí mít již od počátku svůj statut, který vydává zakladatel, a to obligatorně ve formě veřejné listiny.
Svěřenský správce
Svěřenský fond zřizuje zakladatel a spravuje svěřenský správce. Třetím subjektem, který zákon ve vztahu ke svěřenskému fondu rozlišuje, je tzv. obmyšlený, což je osoba, které ze svěřenského fondu plyne určité plnění. Obmyšleného určuje zakladatel nebo svěřenský správce, v obou případech však musí být při výběru této osoby brán ohled na vymezený účel svěřenského fondu a jeho statut. Dohled nad činností správce pak vykonává zakladatel nebo obmyšlený, kteří se také mohou u soudu dovolat neplatnosti konkrétního jednání správce, které by svěřenský fond poškozovalo. Ačkoli terminologicky rozlišujeme subjekty tři, zákon umožňuje, aby byl svěřenským správcem i zakladatel nebo obmyšlený, avšak pouze za podmínky, že bude mít fond ještě dalšího nezávislého správce, přičemž správci budou povinni jednat společně.
Účel svěřenského fondu
Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný nebo soukromý. U veřejně prospěšného fondu nemůže být primárním cílem dosahování zisku nebo provozování závodu. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu pak slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Účel fondu musí být vždy vymezen v jeho statutu.
