Právnická osoba může být obecně členem voleného orgánu jakékoliv obchodní korporace, pokud to zákon nevyloučí. Jedná se tedy především o pozici „jednatele“ v s.r.o. nebo osoby na pozici „představenstva“ či „dozorčí rady“ v a.s.
Výjimky:
Pokud jde o výjimky plynoucí přímo ze zákona o obchodních korporacích, tak vyplývá, že předsedou správní rady akciové společnosti může být jen fyzická osoba (to ostatně představuje jeden z mála významných rozdílů mezi monistickým a dualistickým systémem vnitřního řízení). Obdobně plyne, že statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřního řízení může být pouze fyzická osoba splňující podmínky pro členství v představenstvu akciové společnosti. Z hlediska „speciálních předpisů“ lze uvést například tyto výjimky: na základě zákona o bankách, podle kterého členem statutárního orgánu, dozorčí rady, popřípadě správní rady banky může být pouze fyzická osoba.
Jaký typ právnické osoby může být členem voleného orgánu tj. i jednatelem v s.r.o.?
Zatímco zákon vymezuje, ve kterých případech členem orgánu kapitálové společnosti nemůže být právnická osoba, nestanovuje, která právnická osoba může být členem voleného orgánu kapitálové společnosti a která nikoliv (z hlediska její právní formy). Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, může být členem voleného orgánu kapitálové společnosti jakákoliv právnická osoba (z hlediska její právní formy - tedy například jiná obchodní korporace, spolek, ale třeba i státní podnik či jiná právnická osoba soukromého či veřejného práva). Členem voleného orgánu obchodní korporace by mohl být i územní samosprávný celek nebo dokonce Česká republika. Členem orgánu obchodní korporace může být též zahraniční právnická osoba, tedy právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí jiným právním řádem, než právním řádem České republiky. Zákon neomezuje členství ve voleném orgánu obchodní korporace ani tím, že by právnická osoba (člen orgánu) musela být „podřízena“ jinému členskému státu Evropské unie. To opět samozřejmě platí za předpokladu, že zvláštní právní předpis nestanoví určitá omezující opatření.
Požadavky na výkon funkce člena orgánu právnickou osobou
Vedle obecných požadavků musí právnická osoba, která se má stát členem orgánu obchodní korporace, splňovat požadavky na výkon funkce stanovené zákonem. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník, ani zákon o obchodních korporacích žádné zvláštní požadavky na způsobilost právnické osoby pro výkon funkce člena voleného orgánu nestanoví, použije se, pokud jde o volené orgány obchodních korporací, obecná úprava požadavků na výkon funkce.
Platí tedy to samé co pro fyzické osoby. Fyzická osoba, která je členem orgánu jiné právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána, musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby. Požadavek plné svéprávnosti se na právnickou osobu coby člena voleného orgánu kapitálové společnosti logicky vztahovat nemůže, nýbrž se aplikuje toliko na jejího zástupce.
Dále pak členem voleného orgánu nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenskémpodnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. Uvedený požadavek se nutně plně vztáhne i na právnickou osobu, která má být členem voleného orgánu obchodní korporace. Sporné nicméně může být, zda se má na právnické osoby coby členy volených orgánů obchodních korporací vztáhnout též požadavek bezúhonnosti. Problém tkví v tom, že § 6 živnostenského zákona upravuje bezúhonnost jako všeobecnou podmínku provozování živnosti pouze pro fyzickou osobu. To však není právně podstatné, neboť § 46 odst. 1 nestanoví, že jde o bezúhonnost jako podmínku provozování živnosti. Z toho lze dovodit, že členem voleného orgánu obchodních korporací nemůže být právnická osoba, která byla (za podmínek zákona o trestní odpovědnosti právnických osob) pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem podnikání, který má být předmětem podnikání obchodní korporace, ve které má právnická osoba vystupovat jako člen orgánu, ledaže se na právnickou osobu hledí, jako by nebyla odsouzena.
Právnická osoba, která se uchází o členství ve voleném orgánu obchodní korporace, nesmí mít ani překážku provozování živnosti ve smyslu § 8 živnostenského zákona, neboť ta dopadá jak na fyzické, tak právnické osoby.
Dalším předpokladem vzniku funkce člena voleného orgánu obchodní korporace je skutečnost, že nebylo podle § 63 a násl. pravomocně rozhodnuto o vyloučení právnické osoby, která se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, z funkce (o její diskvalifikaci), ledaže by soud v souladu s § 67 odst. 2 nebo 3 rozhodl, že v dané obchodní korporaci dotčená právnická osoba funkci vykonávat může.
Literatura:
Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl I. Praha: Polygon, 2002.
Eliáš, K.; Bartošíková, M.; Pokorná, J. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vyd. Praha: C. H. Beck,
2003.
Faldyna, F. a kol. Obchodní zákoník s komentářem. I. díl. Praha: CODEX, 2000.
Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku. 3., přepracované a doplněné vyd. 2. díl. Praha: ASPI Publishing s. r. o., 2004.
Štenglová, I.; Plíva, S.; Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006.
Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck. 2013.